NIE JE TIS AKO TIS

Připravoval jsem jednu přednášku, respektive školení a při práci jsem narazil na jeden zajímavý příběh. Školení bude o jehličnanech, takže budu mimo jiné mluvit i o tisech. Na základě toho jsem si vzpomněl, že jsem velmi neobvyklé tisy viděl v parku u zámku Powis ve Walesu. Bylo to něco jako živý plot, jenom rozměry odpovídaly něčemu jinému, mnohem mohutnějšímu, než bývá u živých plotů běžné.
Tento tisový útvar byl vysazen v 18. století, tisy byly zapěstovány a udržovány ve formě kuželů. Pak ale přišla „jiná doba“, která přála spíše přírodně krajinářskému pojetí parkových úprav. A tak se tisy přestaly tvarovat, ale růst nepřestaly. S nástupem renesance formálního pojetí zahrad, zahradníci opět zasáhli a opět začali tisy tvarovat. Bývalé kužely už ale zřejmě obnovit nešly, tak porostu alespoň vtiskly tvar docela nepravidelné stěny. Dnes je v nejvyšším bodě vysoká 14 m! Pro oči návštěvníka paráda, pro místní zahradníky pracovní příležitost jak vyšitá. Černobílá fotografie z roku 1930 ukazuje zahradníky při práci – opravdu to neměli jednoduché. Navíc v parku se nacházejí další živé ploty a tvarované dřeviny. V součtu všechny tyto plochy dávají neuvěřitelné číslo 8500 m², z čehož 7000 m² tvoří jenom tato tisová „stěna“( přibližně plocha mezinárodního fotbalového hřiště). Není to tak dávno, co si údržba těchto dřevin vyžádala práci deseti mužů na období 4 měsíců. Díky hydraulické plošině a dobrému nářadí je to o něco jednodušší. Tisovou stěnu dnes stříhají „jenom“ dva zahradníci, kteří s prací začnou v pozdním létě a za 12 týdnů jsou hotoví. Co myslíte, bavila by vás taková přednáška?
První dvě fotografie jsou moje (tisová stěna a zámek Powis) další tři snímky jsou z webu: https://www.nationaltrust.org.uk